Materiálové inženýrství

a) Absolvent prokáže v odpovídající šíři a míře:

• vědomosti při volbě materiálů, a to jak kovových (železných i neželezných), tak polymerů, kompozitů i technické keramiky – s ohledem na jejich výsledné vlastností a možností využití ve strojírenství, energetice, dopravní technice či chemických provozech;
• poznatky o struktuře materiálů, ve vazbě na možnosti jejího řízeného ovlivnění, s cílem dosáhnout vyšších požadovaných mechanických, technologických, resp. užitných vlastností u vyráběných polotovarů i finálních výrobků (konstrukcí) ve strojírenství, energetice, dopravní technice či chemických provozech;
• vědomosti, spojené s vlivy prostředí na materiál následkem provozování strojních dílů a konstrukcí, včetně způsobů predikce, pro případ selhání strojních dílů či konstrukcí z materiálových a technologických příčin;
• znalostní bázi v oboru strojírenských materiálů a technologií, využitelnou nejen ve zkušebnictví – v podmínkách výrobních podniků (laboratoře, vstupní i výstupní kontrola kvality) ale i při výzkumně – vývojové činnosti (základní i aplikovaný výzkum, řešení projektů).

b) Absolvent dokáže v odpovídající šíři a míře:

• navrhovat či inovovat materiál pro výrobky i konstrukce, v dané oblasti průmyslových aplikací;
• navrhovat efektivní zásahy do výroby z hlediska materiálového;
• ověřovat a zavádět nové materiály ve výrobě, zajišťovat jeho tok, resp. technické podmínky;
• konzultovat dodržování technologických postupů ve vazbě na použitý materiál, stanovovat způsob kontroly jakosti a technických zkoušek a spolupracovat na řízení jakosti výrobků.

c) Absolvent studijního programu se uplatní např.:

• v oblasti kontroly kvality výrobků (specialista v oblasti hodnocení a návrhu materiálů, výrobní technolog, metalograf, provozní technik);
• ve zkušebnách materiálů a v analytických laboratořích (v průmyslových závodech);
• ve výzkumných ústavech, resp. v týmech orientovaných na komplexní řešení problémů inovací výrobků, konstrukcí a zařízení po stránce materiálové.